Květen 2013

jo jo..jenom na něco jsem

30. května 2013 v 15:06 | wolf-lucy

Menu

30. května 2013 v 6:12 | wolf-lucy

Last magic day

28. května 2013 v 20:52 | wolf-lucy

Moje fotky - aneb moje jméno nepiš!

22. května 2013 v 19:25 | wolf-lucy
Hm... další nelogický nadpis článku, ale co už.. :/ Neroztahovat a rovnou na fotky ze dneška..trochu pršelo... Já mám narozeninky a dostala jsem zrcadlovku a rozjet jsem to musela..








Kresba a´ papoušek?

12. května 2013 v 14:47 | wolf-lucy
Hojte, neforemní pozdrav ale co už.. :) Jelikož mám svou babičku ráda, a doufám že i vy, rozhofla jsem se pro ni nakreslit jedno zvíře. Měla to být hádanka, ale jelikož je mám v nadpisu...No, to už si domyslíte.. :). Jednak bych chtěla i přes nenavštěvovanost svého blogu poděkovat Maky-orel (doufám, že to píšu dobře) z blogu www.flora-fauna-foto.blog.cz. Opravdu si myslím, že je to člověk s vlastním názorem a jako jedna z mála se učí kritikou i pochvaou zárověň. Umí se pochválit (na což má nárok), ale i zkritizovat (neděje se moc často, ani nemusí). Mě osobně ohromila svým smyslem pro spravedlnost a schopnost najít báječné argumenty.. :) I mě, absolutnímu laikovi ve focení, odpověděla na tak nevzdělaný komentář.. :D Tedy díky Maky-orel a hlavně díky člověku, bez kterého bych tady nebyla.. Díky babi.. :)


Jako vejce vejci

10. května 2013 v 11:23 | wolf-lucy |  I am writing...
"A jako vejce vejci si byli podobní, rozdílu mezi nimi nebylo žádného. Povahu jim měsíc vdechnul do duše a tělo, tím i tvář slunce vytvarovalo. Snědí byli, tmavé vlasy, hnědé oči, pohled bystrý i tajemný zároveň. A co bylo na nich nejpodivnější, na svůj lehce cikánský vzhled byli až neuvěřitelně tišší. Na sebe nechtěli upozorňovat ani chytrostí svou pyšnit se nepotřebovali. Zkrátka vzhledem děti slunce, myslí dítka měsíce. Nikdo je nekáral, nikdo je nechválil. Na chválu byli příliš tišší, na kárání též. Prospěli v nejtěžších písemných zkouškách, při níž mnoho aktivních zklamalo. Jediné zapálení měli pro noc, hvězdy, tmu a mlhu tajemna. Každý úplněk, strážce jejich se musel držet na uzdě aby nevyzradil tajemství, za které by je čekal trest nejvyšší. Sami se nelitovali, chtěli krev, chtěli smrt. Ráno vraceli se zmožení, ale š'tastní. Celí od krve smáli se cestou z lesa, v ruce stáoe svírajíc vnitřnosti nevinných. Jejich oběti za nic nemohli, však stačilo mrknutí obrovského vlka a započal zon na život a na smrt. Lidé nikdy neunikli, i když dosáhli vrcholu svých sil a výdrže. Nakonec stejně padli k zemi, čekaje smrt. Čekání. Právě to na všem je nejhorší. Čekání na smrt je nejhorší, právě proto, že potom už nic dalšího nebude, nebude další život, nebude další čekání. Jejich nevětší vášní zmíralo mnoho lidí a nikdo nevěděl, proč. Jen strážce pod přísahou mlčení dál žil. Až nakonec vlci svrhli krále z trůnu krví a strážce zůstal sám. Byli ovšem dva, a v boji o trůn a vládu nad celým světem zemřeli oba. Zabili se navzájem a jejich roztrhaná těla ležela v trůní síni v louži černé krve. Jejich chtivost po moci je nakonec zahubila. Strážce nechtěl jen živořit bez společnosti a odešel." starý muž dovyprávěl a se zamlženýma očima se zahleděl do hvězdé oblohy. "A kde je ten strážce teď?" optal se nedočkavý chlapec. Muž chvíli ještě pozoroval padající šmouhy na temném podkladu a poté odpověděl: "Ještě pořád chodí po světě a vypráví svůj příběh". Poté se zvedl, otočil se, a s vážným výrazem dodal: "A ještě dlouho bude...". A odešel do tmy.

Zbytky grafiky a nejen to, možná odpad, ale...

8. května 2013 v 19:15 | wolf-lucy |  Grafika
Kousky staré a nemotorné grafiky, která zkončila v prastaré složce. Jeden deštivý den, v přetíženém hard disku, nenadaný archeolog v oboru dělání trapáren, našel tuto hrůzu zahrabanou pod haldy melodického kamení.. :)




հետընթաց? - Návrat?

8. května 2013 v 19:07 | wolf-lucy
Informace pro mého imaginárního kamaráda, který navštěvuje můj blog pravidelně:
Ano, dlouho jsem nic nenapsala ale chtěla bych to vrátit.. Téma týdne postrádá u mě jakoukoliv poentu, a protože se neumím vyjadřovat a na PC nemůžu chodit neustále, nemůžu psát dlouhé články třikrát denně a být populární jako třeba (když vezmeme příkladem maky-orel), ale tyhle věci se mi odsunují stranou a myslím už konečně i na lidi, na kterých mi záleží a nesedím v chmurných představách u okna..
Známky mám příšerný, to zajímá hlavně rodiče, ne případného návštěvníka... Zkusím změnit "image" blogu a zkusit ten pocit, když vám lidé komentují články kladně... Vaše
wolf-lucy